Detail knihy #33

Balhar, Jan - Bauer, Jaroslav - Beneš, Pavel - Blažek, Jiří - Fic, Karel - Havlová, Eva - Chloupek, Jan - Jelínek, Milan - Kopečný, František - Krčmová, Marie - Lamprecht, Arnošt - Michálková, Věra - Ohnesorg, Karel - Prokešová, Svatava - Rusínová, Zdenka - Skulina, Josef - Šarapatková, Žofie - Šaur, Vladimír - Ševčík, Oldřich - Šlosar, Dušan - Šrámek, Rudolf - Uher, František

O češtině každodenní

Blok

1984

47-019-84

tisk; Rovnost; Jazykové okénko / Jazykové zrcátko

288

7,5 s.

Tematické

Kniha představuje výběr jazykových sloupků, které vycházely od počátku padesátých let v brněnském deníku Rovnost, nejprve pod titulem Jazykové okénko, později jako Jazykové zrcátko. Na přípravě se podílel rozsáhlý kolektiv pracovníků Ústavu pro jazyk český v Brně. Námětem byl každodenní jazyk, jak v podobě mluvené, tak psané. Velká pozornost je věnována původu slov. Uvnitř kapitol jsou přiřazeny poznámky na okraji listů informující o obsahu příslušné pasáže textu. Spisovné výrazy jsou vytištěny tučně a nespisovné (nenormativní, slangové, nářeční apod.) kurzívou.

Interdialekty

familiární nespisovné výrazy ve funkci oslovení (Evi; Vlasti; sestři; teti; počkej, Josef; poslyšte, Novák); hovorová adjektiva (gala oblek, extra pokoj, prima oběd + extrovní, primovní/prímovní)

Jazyková a stylistická problematika překladu

problém překladu frazeologických spojení (nosit sovy do Atén - nosit dříví do lesa - nosit vodu do řeky - lít vodu do moře - dávat chléb pekaři - jezdit se svým samovarem do Tuly - nosit uhlí do Newcastlu - chodit do vinohradu s hrozny v zástěře)

Jazyková stránka médií

Závodní výbor ROH a vedení závodu se rozhodly/rozhodli.; rozhlas: pět dud a šest houslí, padesát lázní; noviny: Vstupujeme do týdne, kdy se pracující lid před 25 lety rozhodl pro socialismus.; nekrology: zesnulý, který zakládá významné vědecké pracoviště

Jednotlivá nářečí

Brno a širší hanácké okolí (s Frantem, s tatem, ze škole, ke školi, kde jdeš?, tu to nedávej, přivezu vám to tady, teď/nyní, včil, nejčko, manďa, krchňa, ertepla, ténka)

Kontakty češtiny s jazyky neslovanskými

germanismy: špek a špikovat, kšeftovat, štempl, koštýř, koštéř, kastrol, rendlík, pánev, huspenina, sulc, šnytlich/šnytlík, špejle, ruksak, šuple, šteláž, regál, pant, flaška, piksla, špachtle, špátle, majzlík, kramle, štafle, cícha, šnek, kandrdas

Kontakty češtiny s jazyky slovanskými

česko-slovenská mezijazyková homonyma: kapusta - zelí, vodič - řidič, statočný - poctivý, hora - les, kapsa - brašna, pečeň - játra, při - u; slovakismy: horko těžko, chýr, papuče a čižmy

Lexikografie

etymologické slovníky

Matematické, statistické a strojové zpracování češtiny

statistiky při volbě jazykových prostředků mluvčími

Morfologické kategorie

jak si pomáháme při skloňování (rod a vzor); kolísání v rodě; j. č. podstatných jmen s druhovým významem (ryba se táhne, pálit cihlu, klást tašku, strom málo rodil); přítomný čas ve významu budoucím / futurální prézens (bratr se na jaře žení); historický prézens (Karel IV. zakládá univerzitu); tvary budoucího času u sloves (bude zpívat × zazpívá); zvratná podoba sloves; kdy je trpný rod vhodnější než činný; druhové číslovky k pomnožným podstatným jménům

Obecné otázky české stylistiky

novotvary snižující stylové hodnoty textu: provést a provádět, realizovat, zavítat, věc a záležitost, akce a proces, trend, prostor k tvůrčí činnosti, platforma, sortiment, paleta, spektrum, prohlubovat, fantastický, příšerný, úžasný apod.; užívání zájmen: tento, tato, toto; užívání adjektiva: následující; tak nějak a další vycpávková slova

Obecné otázky lexikologie

cizí slova; snahy puristů o nahrazení cizích slov českými výrazy (chemie × lučba); obecné poznatky o stáří našich slov; nostratická slova; kritéria pro posuzování vhodnosti neologismů; významová nepřesnost (dělat pacienty, dělat Krkonoše)

Pravopis – hranice slov v písmu

bezpochyby / bez pochyby; kvečeru / k večeru

Pravopis – slova přejatá

pulovr; dumping/dampink apod.

Původ a význam frazémů

Jirka je hotový goliáš; Lenka byla třídní benjamínek; seznam se s naší oddílovou grácií; vy jste ale kuba; je to takový honza; co jen dělá ta káča; je z ní taková nána; pracovat na plné obrátky; bandurský; hurónský řev; vandalské ničení; leží ladem; stojí pánem; těšínská jablíčka; pán z Nemanic; jít na plzeňské; přijít kvůli němu do Kroměříže; přiběhl jako s keserem; hloupý jako pučtok; rozetnout gordický uzel

Původ a význam jednotlivých slov

číslovky: padesáté × padesátileté, dvacátá, jednou tolik × dvakrát tolik, vícerý/vícero; konkurence sloves (kopu/kopám, plavat/plovat/plout, zhasnout × zhasit, zvednout/zdvihnout); dezodorans; excitans; expektorans; stimulans; reagens; precedens; koks; keks; mos; nápad; rozlišovač; zavazadelník; Papinův/tlakový hrnec; stříž; obloha; akademie; akademik; riskovat; senáž; tabakismus; odezdikezdismus; zabukismus; sopouch; dymník; rukodělek; servo-; gala; poruchový × úrazový vůz; mdlený; ztěžka × stěží; frankofonní; lehčivo; koulenka; švec; krejčí; ocasné; párek; jednohlasně; jednomyslně; vesměs; atlas; fúrie; sendvič; kolt; brovnink; gobelín/goblén; kaliko; damašek; polka; polonéza; kašmír; perzián; šaratice; šroub × vrut; špička; zevrubný; současný; pohledný; sesterský; bratrský; zajímavý; rychlíkový autobus; obrat, obrátka, obrátkový; poptávkový; samoobslužný; loutková vláda; partyzánský; dříve; spíše; posun významů citově zabarvených slov (hrozně, strašně, děsně, šíleně); dát × nechat; nacházet se; prodělat; otvírat; týn; kandrdas; pulovr; brýle/brejle; grapefruit; hi-fi; show; abonmá; kempink; dialog; kredenc; divan/gauč; válenda; rifle; džínsy (džíny); texasky; ropa; nafta; brikety; bulety; ples; puk a touš; asance; demolice; eskalace; pasportizace; bojkot; přilba × helma; batoh; tlumok; zásuvka; hlemýžď; mizející výrazy: hať, batit, trdlo, zápalka a sirka, chasa, čeledín a pacholek, ratejna, pazderna, šalanda, obrok, kupec a obchodník, čáka; synonyma: práce - dílo - robota, sedlák - rolník -zemědělec, jizba - světnice - pokoj, zdrhovadlo - zip, vindra - groš - krejcar, je švorc - je plonk, zajímat se oč - zabývat se čím, nutno - třeba, který - jenž, protože - poněvadž; čao!; salve; mizera; gauner; darebák; zákeřník; flamendr; dryáčnice; prevít; privát; skřítek; trpaslík; paleček; permoník; broskev; pepř; paprika; kmín; zázvor; brynza; přehršle; špetka; sousto; líha; ližina; osud × osudí; tác; cepín; sapér; klobouk; čepice/čapka; kabát; vesta; kapsa; punčochy; bota; šat/šaty; sukně; košile; kravata; sako; manšestr; kašmír; gabardén; cibelín; popelín; flauš; krep; fresko; finance; banka; galimatyáš; zádrhel; zdvořilý; dvořit se; veřejný; sužovat × zužovat; naschvál; rez

Rétorika, umění mluvit a jednat s lidmi

úspornost vyjadřování × rozvláčnost mluvčích; pozdravy v ustálené podobě; zdvořilost: Co si račte přát?; výzvy v rozkazovacím způsobu / infinitivu, jejich zmírnění (prosím, laskavě); navazování kontaktu mezi mluvčím a adresátem (člověče, vole, volevole, panečku, božínku, podívej se, poslyš)

Skloňování a časování jednotlivých slov

1. pád mn. č. mužských životných podstatných jmen končících na -at, -it, -an, -ita, -ista; 2. p. mn. č. podstatných jmen vzorů žena a město - bez koncovky (dublety: desk/desek, přilb/přileb, ohnisk/ohnisek, strnisk/strnisek); dnešní potíže se spisovným časováním; rozlišování sloves typu prosí, trpí, sází; angažmá; varieté; nivó; kari; blues; rekviem; bufet; filé; dezodorans; precedent; zoo; skóre; interview; taxi; koks; keks; moresy; lev/leva; hřídel; rez; smeč; sendvič; esej; sprej; Olomouc; Jaroměř; Kuřim; rukojmí; řádek/řádka; pásek/páska; kedluben/kedlubna; šál/šála; variant/varianta; brambor/brambora; brambůrek/brambůrka; 5. pádem oslovujeme (pane, muži, soudce, ženo, sestro/sestři, Josefe); Čapkovi/Čapkové; páni/pánové; kosmonauti/kosmonauté; aspiranti; kapsa; koza; deska, pomsta; kabela; zeleň; modř; hněď; žluť; běl; ruce; nohy; klima; aróma; revma; podst. jm. řeckého původu na -ma (dogma, drama, klima, schéma, téma, astma); axióm; jeho; jejich; její; týž; tentýž; dva; tři; čtyři; dvacet jeden / jednadvacet; bolí/bolejí; zkamenět - zkamenějí; česat; opřít se; nesa, nesouc, nesouce; příčestí trpná od sloves "nosit" a "vozit"; bych; abych; kdybych; zábst; obléci; moci, pomoci; péci; rozžehnout; odpočinout si; odpočívat; odemknout; začít; kabel; račte × ráčíte

Slangy

klobás; okurek; kotlet; jet závod; jet koně; záškoláctví a záškolák; dělat do kultury; brněnský slang; sport: fanda, profík, kondička, masovka, fiťák; herectví: točna, praktikábl, rozetmívat jeviště, nasvítit scénu, kandrdas; publicistika: masmédia; oděvní průmysl: dámská kalhota; mluva mládeže: borec

Slovnědruhová klasifikace

vyjma, takřka, chtě nechtě, sedě, počínaje, konče

Spisovná norma a její kodifikace

změny v soustavě slovesných tvarů - kodifikace ustupovala jazykovému úzu; kodifikace výrazu ten samý

Spisovná výslovnost, kultura mluveného projevu

interview [intervjú]; bezvýznamná slova v ústních projevech: skutečně, prostě, jaksi; Papin [papén]; hyper/super [-er]; pulovr [pulovr]; hi-fi [hifi × hajfi, hajfaj]; show [šou × šau]; -ing [ink]; zaklínací a zatracující výrazy v řeči (sakra, kruci); batoh/baťoch

Syntax

užívání podmětového pádu u sloves se základem -být (ubýt, vybýt, zbýt, být) - přibyla voda × přibylo vody; vazby slovesa "jet" se 4., 6. a 7. p.; promovat absolventy × promovat na doktora; rekreovat se × rekreovat; užití záporového genitivu nebo akuzativu (neodhazovat odpadků × neodhazovat odpadky); význam spojení: nemám peněz × nemám ty peníze; nahrazení předmětného pádu (4. p. místo 2.); učit jazykům × učit jazyky; vazby se slovesem "dosáhnout"; vazby se slovesem "užít" (hovorovější 4. p. × knižnější 2. p.); uvažovat o něčem / uvažovat něco; "jít" + na něco; vazby se slovesem "záviset"; pochybovat + 6. p.; zkřížení vazeb (námitka proti volbě - pochybnost proti volbě); opovrhovat + 7. p.; opovržení + 3./7. p.; kontaminace / křížení vazeb (zabývat se něčím × zajímat se o něco); napodobení spojení (běh skokem - výdej léků prodejem); vazby s přivlastňovacím přívlastkem (Marxovo učení, učení Karla Marxe, klub přátel Hlustvisiháka); útok Holíka × Holíkův útok; Pověsti z kraje Mrštíků a Herbenova/Herbena; na × proti (prášek na bolení hlavy × prášek proti bolení hlavy); označování přibližného počtu (závod má na tisíc zaměstnanců, je toho ale kilo, kolem třiceti, okolo sta, přes tisíc); 40 metráků po hektaru / z hektaru / na hektar; vyjma něco × vyjma něčeho; vazby s předložkami: během, kolem, za účelem, z titulu, z důvodu, v důsledku, kontra, versus, per, á, ex, ad, sub; předložkové zeugma (tanec před i po programu); nevhodná výpustka (tří- a pětičlenné, tmavo- až černovlasý); neosobní podmět + sloveso v činném rodě (× usnesení není plněno); hromada lidí byla/bylo; bylo tam hromada/hromadu, spousta/spoustu komárů; nevyjádření původu děje (na poli jim potlouklo, lúky zaplavilo); užívání přivlastňovacích zájmen: svůj, svá, své; módní jevy v užívání zájmen: ne všichni, ne vždy; význam a užívání spojek: jak(o), co, než, jelikož, ježto, neboť, zda(li), jestli, -li, i když, přestože, třebaže, ačkoli(v); spojovací výraz "s tím, že (aby)"; nepravé věty vztažné se zájmenem "který"; slovosled ve větě (volný, ale ne libovolný) - sloveso ve větě hlavní, sloveso ve větě vedlejší, postavení přívlastku, příklonky "se, si"; chybějící větné prostředky: chodí na housle, na tenorsaxofon uslyšíte J. Humpolíka; pleonasmy: aktivní činnost, elasticky pružný apod.; formulace upozornění (Pozor, v dešti v důsledku kluzké podlahy nebezpečí úrazu.); setkání větného a členského záporu: není nezajímavý

Terminologie jednotlivých oborů

fyzika: curie, ampér, tesla

Tvoření slov

odvozená slova od "rez-" a "zrz-"; prorekreovat, proočkovat; zdrobňování; přechylování (povolání, vlastní jména, příjmení); mužské hypokoristické podoby ženských rodných jmen; odvozování podst. jm. předponami (ne-, před-, sub-/pod-, ex-/im-); tvoření bezpříponových mužských podst. jm. (odpich, ohřev, nárůst, skluz, vývin, vývoj); nová pojmenování osob podle specializovaných činností a zájmů (mlynář, vorař, oděvář, obuvář, automatář, lešenář, topenář, potrubář, koulař, oštěpař, kladivář, nákupář, kotelník, pohřebník, pochodník, souběžec/souběžník, vyučenec); tvoření příponou -ka (leštička, generálka, trvalka, vratka, příjemka, plenárka, odstávka, prachovka, zemovka) ; odvozeniny od slova "suchý"; univerbizace (propiska, znojemka, luhačovka); přípona "-tko" jako zdrobňující k příponě "-dlo" (sedadlo - sedátko); neologismy (třepetalka, cukrařina); poukazečné × poukazné; tvoření názvů míst (-írna, -ovna, -árna, -iště, -dlo, -ka); podst. jm. na -ost (pokojovitost, obrušivost); podst. jm. na -ství (strojírenství, prádelenství); přejímání cizích odvozenin a odvozování cizími příponami v češtině (akademik, riskér, medailista, telefonát, operát, rezervace, rezervování, nadace, pletáž, senáž, siláž, alkoholismus, tabakismus, odezdikezdismus, zabukismus, neckyáda, spartakiáda, autogramiáda); složená podst. jm. (samo-, polo-, vodo-, plynoslužba, elektro-, kouřovod, rukodělek, loutkoherec, stavbyvedoucí, zemětřesení × měsícetřesení); hybridní složeniny (auto-, moto-, elektro-, servo-); kombajn na len - lenokombajn, lnokombajn; předpony a přípony u přídavných jmen a příslovcí (vlhčí/vlhčejší, hořejší/hornější, rubáňový, lešeňový, výjezdní, domácnostní, vratný × vrátivý, prodělečný, výdělečný, soudružský a soudružný, mdlená baňka); přídavná jména účelová a dějová (sající × sací, balicí × balící); př. jm. na -telný; adjektiva od vlastních jmen místních (-ský, -cký); datovací/datové (datumové); dekretální; poptávaný; nácestný; nadzvukový; bezzávadný; bezorebný; tvoření předponou pře-; odpovědný/zodpovědný; příslovce od přechodníkových přídavných jmen na -cí (žalujícně, kajícně, zpytujícně); skládání adjektiv (následováníhodný, ziskuchtivý, ohleduplný, daněprostý, ohnivzdorný, věrohodný/hodnověrný, malomyslný, hlubokovodní, mělkovodní, blízkovýchodní, plochodrážní, dvousměnný, frankofonní); vidové protějšky (pohanit × hanit, zabavit × bavit, zdanit × danit); slovesa označující činnost podle předmětů (trubkovat, sádrovat, betonovat, práškovat, vagónovat); slovesa tvořená příponou -ovat (nárokovat, náborovat, dokladovat, rozborovat, zapapírovat, porotovat, premiérovat, stážovat, senážovat, silážovat, saunovat, iniciovat); tvoření sloves předponami (o-, od-, pro-, pře-, roz-, vy-, z-, za-); jak pojmenováváme věci kolem sebe (lehčivo, koulenka, čeřitý, drožďovat apod.); vhodnost nově utvořených výrazů zavazadelník, rozlišovač, papiňák, kvašák

Ne

Ano