Detail knihy #60

Kucharský, Pavel

Víš si rady s češtinou?

Práce

1977

bez ISBN

původní

184

2 s.

Tematické

Autor, středoškolský učitel češtiny, se v knize podle vlastních slov zabývá taji a záludnostmi spisovné i nespisovné češtiny. Kniha je rozdělena do deseti tematických bloků: obecné úvahy o jazyce a spisovnosti; původ, význam a užívání konkrétních slov; mluvenost, psanost a pravopis; myšlení a porozumění, vlastnosti češtiny; kultura češtiny a jazyk jednotlivých stylů a žánrů; čeština ve společnosti a v rodině; užívání češtiny v souvislosti s běžným životem (stravováním atp.) a zájmovými oblastmi; jazykové útvary a stylové vrstvy; cizí výrazy, "parazitické" prvky v jazyce a kultura projevu; komunikace zvířat, čeština ve světě.

Administrativní styl

zápisy z porad a schůzí; blahopřání

Antroponomastika

proč máme křestní jména i příjmení; původ příjmení (obecně)

Chrématonyma

názvy hospod

Dějiny lingvistické práce na českém území

vydání Pravidel českého pravopisu

Filozofie jazyka

rozdíl mezi (lidským) jazykem a komunikací zvířat

Interpunkce

řadové číslovky, data a letopočty

Jazyk a styl jednotlivých autorů a děl

styl Vladislava Vančury

Jazyková komika

slovní hříčky, aktualizace, přirovnání

Jazyková stránka médií

klišé v publicistickém stylu

Jednotlivé rozdíly mezi nářečími

rozdílná označení potravin a pokrmů (bandory, zemáky, zemčata, erteple, brambory; bramborák, bandorník, ježek, cmunda, báč, toč, bacán, prskanec, hanuška, strohanec, frncábník, fofrovanec; kramfleky, drny, sejkorky); knoflík × gombík; půjdu × pudu

Kontakty češtiny s jazyky neslovanskými

lexikální přejímky

Morfologické kategorie

životnost a neživotnost; kolísání v životnosti (našel hříbek, našel hříbka); rodová homonymie (nosič, vodič, drak, běžci běželi × běžce v kartotéce chyběly); stupňování adjektiv na -ký a -dký (tenčí, vlhčí, měkčí, trpčí × sladší, řidší)

Obecné otázky české stylistiky

vymezení stylu; "pěstování" pěkného slohu; rozdíly ve vyjadřování mužů a žen; zástupná ukazovací zájmena - proformy ("Mladý technik se uchází o místo. Tento zná několik jazyků."); nadbytečné vyjadřování, pleonasmus (stoupal nahoru po schodech)

Obecné otázky jazykové kultury

užívání vulgarismů; kultivovanost jazyka; čeština ve škole; vliv spisovatelů na jazykovou kulturu; úpadek češtiny; spisovný jazyk; hovorová čeština; demokratizace jazyka; vulgarismy

Obecné otázky lexikologie

vymezení slova; archaismy a historismy; eufemismy

Obecné otázky uměleckého stylu a jeho žánrů

literární dialog; rým

Obecné otázky zvukové stránky češtiny

rytmus; vokalizace předložek

Odborný styl

charakteristika odborného stylu; jazyk technických časopisů

Pravopis – slova domácí

vyjmenovaná slova; předložky s a z; předpony s- a z-

Pravopis – slova přejatá

psaní samohlásek v zakončení přejatých slov (citron - citrón, balkon - balkón, pavilon - pavilón, vagon - vagón, milion - milión)

Pravopis – velká písmena

názvy institucí (ministerstva, vyslanectví, soudy, ředitelství, správy, výbory, školy); názvy ulic, náměstí, nábřeží, mostů

Prostěsdělovací styl

pozdravy (pámbu zdravíčko; dobré jitro, dobrý den; má úcta / maucta; no servus; zdařbůh; skol; ahoj; lovu zdar; poklona; nazdar; tě vidím; ti kynu; tě víno, bambíno; tě štěpím, atome; tě péro, inkouste; čau, čau-čau, čao; čest práci); loučení (sbohem; naschle, na shledanou; dekuj se; pakuj se; tak maž (volevole); bajbaj); řeč rodičů zaměřená na dítě; charakteristika některých žánrů (jazyk nástěnek, jazyk posudků)

Původ a význam jednotlivých slov

kamarád, přítel; zlato; gymnastika, atlet, spartakiáda; peníz, peníze, koruna, krejcar, plat, dluh, švorc, prachy; hospoda, bistro, restaurace, restaurant; učeň, učedník; chmel; bál; původ názvů měsíců a jmen ročních období; původ slov oběd, hody, hodokvasy, posvícení, zabíjačka, polévka, omáčka; význam a původ přejímek v oblasti politiky (demokracie, revoluce, politika, ministr, ministerstvo, autonomie, komunismus, konference, pacifikace, kongres, agrese)

Rétorika, umění mluvit a jednat s lidmi

kultura mluveného projevu a přednesu; přednáška; oslovení posluchačů; posturika; vhodná výstavba řečnické věty; vycpávková slova

Skloňování a časování jednotlivých slov

skloňování podstatných jmen (den; Vánoce, Velikonoce; koně, rodiče); skloňování osobních jmen - několikaslovných výrazů (soudruh Václav Novák) - konkurence krátkých a dlouhých tvarů v dativu (lokálu) singuláru; vokativ a nominativ v oslovení; vkladné -e- v gen. pl. u vzoru žena (desk - desek, ložisk - ložisek, středisk - středisek); dubletní tvary (tvaroslovné dublety) v lokálu (v originále/originálu, v ložiscích/ložiskách, na kolečcích/kolečkách, plechárna hlásí nedostatky v plechách/pleších); staré tvary genitivu (z Vinohrad, z Karlových Var - z Karlových Varů); duálové tvary (dva, oba, ruce, nohy, oči, uši, ramena, kolena, prsa); jmenné tvary adjektiv; kratší a delší tvary osobních zájmen (tebe se to netýká, mně to dej); skloňování zájmena on; tvary vztažného zájmena jenž; přivlastňovací zájmena (můj, tvůj, svůj); úplnostní zájmeno sám; tvary pomocného slovesa být; slovesné tvaroslovné dublety a triplety (můžu, mohu; maži, mažu, mazám)