Detail knihy #61

Jílek, František

Vtipná čeština

Mladá fronta

1967

bez ISBN

původní

316

5,4 s.

Tematické

Kniha je představena jako 3. vydání autorovy publikace Čeština je jazyk vtipný. Změnil se ovšem nejen název, ale z velké části i náplň a uspořádání jednotlivých kapitol. Toto vydání je na rozdíl od předcházejících ilustrováno Bohumilem Štěpánem.

Antroponomastika

vývoj osobních jmen

Chrématonyma

názvy uměleckých výtvorů, knih a hudebních skladeb (tituly básnických sbírek, názvy oper)

Etymologie

čím se zabývá etymologie; "etymologie žertovná"

Fonetika

hra se zvukem slov; hromadění stejných hlásek (Kdybysi byla, Sibylo, chybila, nebyla by si byla Sibyla. apod.); zvukomalba; expresivnost hlásek v poezii; členění slov (s okolím × sokolím, k lidem × klidem, o stud × ostud, po Krokovi × pokrokový apod.); hláska "ř"

Jazyková komika

Nedělej do vody, ryby to nežerou!; Zavři hubu, letos lítají kravince po světě.; Dortmund = Dort-Mund ("tam huba"); Oxford = Ochs-fort ("vůl pryč"); potektorát - protentokrát; Vy volové, věříte ve vítězství Vůdcovo? - okupanti; Němci zvorali jedním volem celou Evropu.; V krajinách monzunových mají lidé po celý rok větry.; Má žena je anděl. - Moje je ještě živa.; názvy pádů: kdo co - korytativ, kdo s koho - likvidativ, kdo s kým - sexuál; Mladé ženy pletou mužům hlavy, staré jim pletou punčochy.; Maluje-li malíř akt, buď jej svede, nebo zkazí.; Žena mi leží, dcera sedí, já visím.; sklony ke srážkám: Koncem týdne se sice vyčasovalo, ale v předpovědích meteorologického ústavu se skloňovalo stále.; Být ženat je trpný rod k slovesu milovat.; Vtipná kaše by neměla být nastavovaná.; Nejlepším alpinistou je veš: zleze každý hřeben.; humorně zkomolená fakta ze školních lavic (např.: Karolina Světlá umřela na sklonku svého života., Otec Julia Zeyera zemřel, když mu bylo deset let., Spojnice dvou pólů je polednice., Mezi kury lesní patří bažant a bažantnice., Husa si na zimu ukládá pod peří umělý tuk., Obyvatelé starého Egypta se nazývali mumie a bydlili v pyramidách.); Muž za řečí dělá tečku, žena dvojtečku.; rozdíl v interpunkci: Učitel praví, inspektor je osel. × Učitel, praví inspektor, je osel., Zde se pracuje, zbytečně nerušit. × Zde se pracuje zbytečně, nerušit.; Mám v hlavě lupy: přemýšlím o optice.; Náš dědeček je rytíř, on má brnění v nohou.; Kávu pijí hořkou, k tomu jim cukruje hrdlička.; záměna významu slov mezi češtinou a slovenštinou (Kde boli? - Kde mě bolí? Ani se neptejte, všude bolí.; Oni kura? - Nie, ja kohút.); dělení slov na části tak, aby každá měla svůj smysl a mohl se k ní hledat protiklad: vše-tečka - nic čárka, petr-žel - Pavel radost, tet-řev - strýců šepot, poli-tika - louce vyká, apod.); hledání smyslu v částech slov: pra-skot - jeskynní kráva, pop-leta - duchovní astronautem, apod.; předpona pa- (= obměněné, nepravé) pa-řízek - zeleninový karbanátek; příklady palindromů; jazykový vtip uplatňovaný na zkratkách: ČSD = člověče, seď doma; MUDr. = musíš umřít, dělej rychle, apod.; nejdelší české slovo = nejnedoobhospodařovávatelnějšími; slovní liliputi (protiklad ke gigantům); přeřeknutí; parodie; odpoutání slov od jejich věcné účelnosti a spojení toho, co k sobě nepatří (Objednáno, prosím? - Především nejsem žádná Nána, a pak, oběd nechci, dejte mi sodovku!)

Jazyková stránka knižních publikací

Josef Čapek: Velká pohádka doktorská v knize Devatero pohádek - Dr. Voštěp, Dr. Ak, Dr. Ahorád, Dr. Avec, Dr. Omedár; Josef Hiršal - překlad Šibeničních písní od Christiana Morgensterna; zvukomalba v lidové poezii; Josef Čapek: Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektivové - hra se zvukem českých hlásek

Jednotlivá období vývoje češtiny, osobnosti, díla (1500–1800)

Jan Ámos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce

Jednotlivá období vývoje češtiny, osobnosti, díla (do roku 1500)

Mistr Jan Hus: Viklef, viklání, Spasitel, tele

Jednotlivá období vývoje češtiny, osobnosti, díla (po roce 1800)

jazykový humor v dílech autorů: Ladislav Čelakovský: epigramy; Josef Krasoslav Chmelenský; Karel Havlíček Borovský: epigramy; Božena Němcová: Babička; Jan Neruda; Josef Holeček; Karel Čapek; Josef Čapek; Eduard Bass; Ludvík Kuba; J. Š. Kubín; Josef Mach; Karel Alois Vinařický; Jaroslav Horný; Jiří Taufer; o českém humoru: J. S. Machar, Nerudovo Hřbitovní kvítí; Karel Mašek - parodie na Adolfa Heyduka a Julia Zeyera; Jiří Haussmann - parodie na Otokara Březinu; Václav Lacina - parodie na poetismus; Ferdinand Pujman - osobitý sloh, souřadné spojování vět, nezvyklá slova; Milan Schulz: Cestou mistrů (dodatek ke knížce Ptáče a vědma, přenos typických slohových znaků Nerudy, Wolkera a Nezvala); Voskovec a Werich - Sever proti Jihu (... A lano-li nenapne-li se? - A proč by se nenapnelilo? ... napnelismus, cuknulatura, kravinium); Lawrence Sterne: Tristram Shandy; verš Svatopluka Čecha

Jednotlivé rozdíly mezi nářečími

rozdíly v řeči mezi jednotlivými kraji

Kontakty češtiny s jazyky slovanskými

humorná spojení slov v příbuzných, přesto jiných jazycích (slovenština, polština, bulharština)

Morfologické kategorie

pády u jmen; slovesa: čas, rod, způsob, přechodníky

Nejazyková komunikace

fyziologické poslání úsměvu

Obecné otázky české stylistiky

hyperbola; synestézie

Obecné otázky lexikologie

slovo; pojem; pojmenování; význam slov; přesun pojmenování: metafora, metonymie; polysémie; homonyma; synonyma; antonyma; interjekce; synestézie; katachréze; změna významu slov; přiřazení nové pojmové náplně ke slovům

Obecné otázky mluvnické stavby češtiny

tři základní druhy slov (podstatná jména, přídavná jména, slovesa); sousloví; věta; podstatná jména; přídavná jména; zájmena; slovesa; sylogismus

Obecné otázky onomastiky

vlastní jména

Obecné otázky zvukové stránky češtiny

symbolika hlásek; samohlásky; souhlásky

Osvojování jazyka dětmi

vývoj dětské řeči (objevy, analogie, otázky, škola); mateřská řeč; jazyková hravost dětí

Překlepy

šotek - tisková chyba

Původ a význam frazémů

hledí do řepy; vidí do mrkve; šlape ševci na krk; opaloval se přes cedník; Poturčenec horší Turka.; vzít roha; kůže se skloňuje podle vzoru harmonika; vzor kus vola; řezat zatáčky; ječné zrno; kuří oko; je na nohou; mít něco v malíku; lámaná řeč; první třída; nelíčený údiv; Ukázal jim, zač jsou toho ostré lokty.; poslední pomazání; vládní kruhy; na vinici Páně; pod psa; na kobereček; na bílém konci; po lopatě; po čtyřech; na kloub; na vlastní pěst; na měsíc; na vlas; na oko; na celé kolo; jsem na vahách; není mezi živými; je v naději; zbrusu nový; za svobodna; otrávil celou společnost; šířil zkázu po celém stole; byl jsem pouštět draka; sekat dobrotu; zvětšit rodinu; mít za ušima; být mazaný; zlatá žíla; železné zdraví; chybný krok; stará láska nerezaví; vyrůstat z dětských střevíčků; zarazit sekyru; padne na mou hlavu; nejsem ve své kůži; Achillova pata; vyskočit z kůže; dostat se na kůži; na spadnutí; půjdeme do merita; mít to na jazyku; s potěšením; netančím s dítětem; děti jsou požehnáním pro lidstvo; nabídnout rámě; A teď jsou pro mne muži vzduch!; tlouct špačky; lidový humor ve rčení, kde jde o nepěkné činnosti (žvejkat staré kyselé blumy; vytřeli si z koutků; vyslabikovali celou abecedu; ztrať se z parády; hoď se rybám; neruš příjem; polib mě, kde hřbet své poctivé jméno ztrácí; hanba ho fackovala; žerno mu dobře bere; dělá kravské hlty; pije jalovou strouhou); houby s octem; houby na kyselo; to není snesitelné; Byl do práce jako drak, ale na draka.; Čert nikdy nespí. Pracuje na tři směny.; nevyklidili pole; Toužil se dostat ke korytu.; kostky jsou vrženy; mýt si ruce; mít všech pět pohromadě; nechce si pálit prsty; dávat si pozor na jazyk; mluvit do větru; dát hlavy dohromady; získat víc prázdného prostoru; nenechat na někom poctivého vlasu; být holohlavý; být pryč s něčím; být dítětem Štěstěny; dítě vlivného strýce; jako by se nechumelilo; zub času; prolil by hrdlem poslední kalhoty; v lůně svých rodičů; odzvoní na buben; odzvánějí černou hodinku; mít něco v hlavě; zatnout zuby; Já o voze, on o koze.; prašť jako uhoď; brožovaný život (nevázaný); tře bídu s nouzí; nebylo kraje ani konce; má tvrdou lebku; co má v hlavě hlupák? (piliny, drtiny, plevy, otruby, sečku, řezanku, slámu, seno, dřevo, poleno, špalek, pařez, troky apod.); slova s významem protikladným (svátek nesvátek, pán nepán, hlava nehlava, cestou necestou, chtě nechtě, staří mladí, ani bílý ani černý, z kopy na groš); příklady aforismů; protichůdnost významu ano - ne v ustálených slovních spojeních; ironická spojení slov; rčení pozměněná kritickými doplňky (Šaty dělají člověka - hadry vši., Co se člověk v mládí naučí, v stáří obyčejně zapomene., Co na srdci, to na elektrokardiogramu. apod.); český jazyk mrtvý jazyk; Ty máš zuby jako noty na buben - samou pauzu.; horké párky - párek horkých; koňský párek; černé na bílém; jako když tiskne; lví tlama

Původ a význam jednotlivých slov

prachy; žena; spouštění; vytahování; jazyk; kalambúr; brajgl; rentgen; centon; humor; pokoj; zámek; jeřáb; kokos; makovice; profil; křížek; koruna; turek; talián; hekatomba; mezek; roura; trouba; známky; ochota; příspěvek; sedm; jádro; vydání; vrták; duše; čtvrt; mazat; pád; stupeň; pilník; pila; rašple; starý; líčit; vlastní; surovina; písmeno X; vypočítavý; pořádek; těžký; těžko; nepřetržitě; neúnavně; nenasytně; svůj; ten samý; pletení; stát; bádat; prodělat; dozrát; mění; hrát; mazat; gumové obušky; pendreky; pracovat; přetáhnout; ovládat; salát; počít; hladit; zdá se; sedět; klesat; chytit; doprovodit; slídit; vyfouknout; dostat; svést; stroj; ženat; způsob; klátit; zrno; článek; raketa; kruh; kudla; trouba; hřeben; krok; sekyra; kůže; třeskný/třeskutý; otec; klika; kachna; jehelník × jahelník; líčiti; ostříhat; stav; vít; povít; pásti; truhlík; pravý; strana; pleš; prášek; kapsář; zdravit; restaurovat; léto; objetí × obětí; soužit; kůra; lano; sní; dojí; jedoucí; výrazy různých slovních druhů (perem; ženou; hořec; jedli; meče; vole); horký; bol; fajčit; topit; zásaditě; ústa; huba; klapačka; rozdíl ano - ne (rudný - nerudný, nehody - hody); list; jazyk; pastel; okounět; úleva; lechtat; mozol; tchoř; žhnout; hmoždit; movitý; oplatky; sporý; zúžit; soužit; jmění; luštit; vizitace; krýti; osmiválec; sir - siréna; pravý a levý; mořit; demontovat; demolovat; dostatečně × dost statečně; pěstit; valit; mimo; koňmo × kolmo; kláti; jazýček; vimrle; panenka; šlechtic; jemnostpán; cucák; špicl; matice; matka; matička

Skloňování a časování jednotlivých slov

rodová homonyma: brambor/brambora/bramboro; hrozna/hrozno; mrak/mráka/mráko; šál/šála/šálko; střenek/střenka/střenko

Slangy

kdo jim pere?; vodprejskni; uleť; tě péro; tě noha

Toponomastika

žertovná jména obcí

Tvoření slov

vznik nových jmen za účelem vytýkání chyb a nedostatků, zejména v citovém zaujetí, protože k tomu nestačí slova běžná; substituce českých výrazů za latinské formule

Vztah psané a mluvené podoby jazyka

vývoj písma; psaní podle výslovnosti?

Ne

Ne